Ukázka textu, drobně přizpůsobeného k obrazu svému, tedy k vidění světa mladým divočákem. Originál je samozřejmě 'Záhořovo lože' od 'Karla Jaromíra':

Daleké pole, široké pole,
předlouhá cesta přes to pole běží,
a podlé cesty pahorek leží,
a dřevo štíhlé stojí na vrchole,
štíhláť to jedlice - však beze snětí,
jen malá příčka svrchu přidělána,
na té příčce přibitý viděti
rozpjatý obraz Krista pána.
Hlavu krvavou vpravo nakloňuje,
ruce probité roztahuje v šíři,
v dvě světa strany jimi ukazuje,
v dvě strany protivné, jakož cesta míří,
pravou na východ, kdež se světlo rodí,
levou na západ, kdež noc vojevodí.
Tam na východě nebeská je brána,
tam u věčném ráji bydlí boží svatí
a kdo dobře činí, čáka jemu dána,
že se tam s nimi též bude radovati.
Ale na západě jsou pekelná vrata,
tam plane mořem síra i smola,
tam pletou ďáblové, zlá rota proklatá,
zlořečené duše v ohnivá kola.
Vlevo, Kriste pane! tam dej nám dospěti,
však od pravice vysvoboď své děti!