Seznam skupin | Úvodní strana | Seznam hudebníků

Bob Kufa portrait
narození
1953
působení
Sunaři (bicí)
Madcaps (bicí)
Xactly Three (bicí)
Toncentrum (bicí)
The We (bicí)
Fregata (bicí)
Orient (bicí)
Grandial (bicí)
informace o hudebníkovi

"Jak sám o sobě Bobeš uvádí, úplné počátky jeho hraní jsou v r. 1966, kdy začínal hrát na kytaru spolu se svými kamarády – sousedy. Pochopitelně, bylo to takové to hraní na lavičkách, tak jako začínala většina bigbíťáků. Tady je třeba uvést, že ho značně ovlivnilo také poslouchání nahrávek Beatles, které tehdy pouštěl z magneťáku z okna na plac za domem nejstarší z Hurníků. Byl to jeden z faktorů podílející se na jeho rozhodnutí hrát bigbít. První slušný nástroj – akustickou kytaru, dostal Bobeš od švagra Zdeňka. Ovšem svou první elektrickou kytaru si koupil (respektive koupili ji rodiče) od nejmladšího z Hurníků, aby se to nepletlo. Tenkrát toho na ní ještě moc neuměl a tak přišlo vhod, když mu ukázal pár akordů tehdejší známý chomutovský interpret a kytarista J. Atl, za což mohla náhoda či shoda okolností. Po seznámení s hochem vlastnícím bicí! Pak ještě spolu s dalšími adepty bigbítu zkoušeli u něj doma celý rok. Zřejmě sousedi byli z jejich produkce velmi odvázaní. První veřejné hraní tohoto seskupení se událo na večírku MDŽ podniku Potraviny. Zde také další shodou okolností přišli k názvu své kapely - Sunaři. Tak je totiž pojmenoval jakýsi uvaděč programu a celkem to bylo i trefné, jelikož všichni ještě byli žáky základky. Nutno dodat a to je důležité, že vše se odehrálo ve Švermáku. Jak dále Bobeš zdůrazňuje, nejvíce na něj zapůsobilo, když pak uviděl v tomto klubu na zkoušce skvělou kapelu Delfíni - respektive Honzu Alexu. Dále potom živé hraní hudebních skupin v divadle, které bylo vysíláno přímým přenosem do chomutovského rozhlasu po drátě. Někdy během té doby došlo k dohodě s vedením Švermáku zastoupené p. Vydrářem o zkoušení zde – v horním sálku divadla Leporela. V další fázi zkoušek pak v kapele posléze došlo ke střídání hráčů na bicí, nicméně chlapci dostali příležitost zahrát v přestávkách Delfínských produkcí, což byla vskutku skvělá šance, ukázat se na veřejnosti. Tam je také viděl Jirka Kanický, který se jich ujal a začal kapelu vést. Z tohoto období se rovněž datuje veřejné vystoupení na 1. máje na náměstí. Následovalo pak hraní ve Švermáku v letech 1968-69 nejdříve pod názvem Sunaři a poté jako Madcaps. Nutno dodat,že během zmíněného období se vystřídali v kapele další hráči a Bobeš přešel definitivně na bicí nástroje. V r. 1969-70 začíná hrát a zpívat v kapele Xactly Three, vedené J. Kozumplíkem alias Džugou. Mezi tím ale bylo krátké intermezzo v podobě profihraní v kavárnách pod pražským Toncentrem, společně se Š. Alexou a J. Frančem. Naštěstí netrvalo dlouho. Po nějakou dobu nastalo vakuum co se týče hraní,až přišla nabídka od Š. Alexy na hraní v nově utvořené kapele Víčka. To se událo v r. 1971. Následovalo pět úspěšných sezón v této kapele, které patřily k tomu nejlepšímu v jeho hudební dráze. Bobeš má také zásluhu na tom, že přivedl do kapely klávesistu Honzu Řeháka z Mostu, velice kvalitního hráče. Jak sám uvádí - když mu tehdy Honza doma zahrál na piáno co umí – tak se z toho doslova posr… jak ho to nadchlo. Po rozpadu Víček v r. 1976, odchází Bobeš hrát do Mostu s Honzou Řehákem s kapelou Fregata. Zde setrvává přibližně do r. 1982. Mezi tím je nutno zmínit krátké působení v pražské skupině Orient kolem roku 1980, kde vystupoval opět společně se Štěpánem Alexou. A dále pak hraje v různých seskupeních po mosteckých kavárnách až do revoluce. V r. 1993 vystupuje opět po letech s Víčky na památném setkání švermáckých kapel v Armáďáku. Ještě v r. 1995 dochází ke krátkému comebacku Víček v chomutovském Jumbo clubu, ale bohužel také zatím poslednímu. Od té doby se již muzikanti společně nesešli na podiu, kromě toho, že si zahráli na setkání s Džugou v r. 2009, ovšem ne celá kapela."

Zdroj a další informace: (odkaz)